Bambus je oslavován jako nový super materiál s využitím od textilií po stavebnictví.Má také potenciál absorbovat velké množství oxidu uhličitého, největšího skleníkového plynu, a poskytnout hotovost některým z nejchudších lidí světa.
Obraz bambusu prochází proměnou.Někteří tomu nyní říkají „dřevo 21. století“.
Dnes si můžete koupit pár bambusových ponožek nebo je použít jako plně nosný konstrukční trám ve svém domě – a mezi tím je prý nějakých 1500 použití.
Rychle roste uznání způsobů, jakými nám bambus může sloužit jako spotřebitelům a také pomáhat zachránit planetu před dopady změny klimatu, protože má bezkonkurenční schopnost zachycovat uhlík.
„Od pole a lesa po továrnu a obchodníka, od designového studia po laboratoř, od univerzit po ty, kdo jsou u politické moci, lidé si stále více uvědomují tento potenciálně obnovitelný zdroj,“ říká Michael Abadie, který v loňském roce předsednictví Světové bambusové organizace.
„V posledním desetiletí se bambus stal hlavní ekonomickou plodinou,“ pokračuje Abadie.
Nové technologie a způsoby průmyslového zpracování bambusu přinesly velký rozdíl a umožnily mu začít efektivně konkurovat výrobkům ze dřeva pro západní trhy.
Odhaduje se, že světový trh s bambusem dnes dosahuje přibližně 10 miliard dolarů (6,24 miliardy liber) a Světová organizace pro bambus říká, že by se do pěti let mohl zdvojnásobit.
Rozvojový svět nyní tento potenciální růst přijímá.
Ve východní Nikaragui byl bambus až donedávna považován většinou místního obyvatelstva za bezcenný – spíše za nepříjemnost, kterou je třeba vyčistit, než za dobrodiní pro ně a jejich region.
Ale na půdě, která byla kdysi pod hustým lesním porostem, pak se změnila na osekávání a vypalování zemědělství a farmaření, rostou nové bambusové plantáže.
„Můžete vidět malé dírky, kde byl zasazen bambus.V tuto chvíli je bambus jako mladá dívka s pupínky, která nepřekonala pubertu,“ říká Nikaragujčan John Vogel, který řídí místní provoz britského podniku investujícího do bambusu.
Jedná se o nejrychleji rostoucí rostlinu na světě, připravenou ke každoroční sklizni a udržitelným způsobem po čtyřech až pěti letech na rozdíl od typického tropického tvrdého dřeva, jehož zrání trvá o mnoho let déle a lze jej sklízet pouze jednou.
"Byla to kdysi tropická džungle plná stromů, přes které nebylo vidět sluneční světlo," říká Vogel.
"Ale egoismus člověka a krátkozrakost přiměly lidi, aby věřili, že vyčerpáním toho všeho by to znamenalo rychlý příjem a nemuseli se starat o zítřek."
Vogel je vášnivý pro bambus a příležitosti, o kterých věří, že nabízí své zemi, protože se snaží dát za sebou minulost občanské války a politických turbulencí a současnost rozšířené chudoby.
Čína je již dlouho velkým producentem bambusu a úspěšně těžila z rostoucí poptávky po bambusových výrobcích.
Ale z této části Nikaraguy je to krátká cesta přes Karibik pro zpracovaný bambus na potenciálně obrovský trh ve Spojených státech.
Investice do bambusu má pozitivní vliv na místní pracovníky na plantážích a poskytuje placené zaměstnání lidem, včetně žen, z nichž mnohé byly dříve bez práce, nebo mužům, kteří kdysi museli cestovat do Kostariky za prací.
Část z nich je sezónní práce a zjevně existuje riziko přehnaných očekávání.
Jedná se o inovativní kombinaci kapitalismu a ochrany přírody, která rozjela projekt na plantáži Rio Kama – první Bamboo Bond na světě, navržený britskou společností Eco-Planet Bamboo.
Pro ty, kteří si zakoupili největší dluhopisy v hodnotě 50 000 USD (31 000 GBP), slibuje návratnost 500 % jejich investice, a to na dobu 15 let.
Ale byly nabídnuty i dluhopisy s nižší cenou, aby se do tohoto druhu projektu přivedli menší investoři.
Pokud by se potenciální výdělky z bambusu staly dostatečně lákavými, existuje u každého menšího národa zjevné riziko, že se na kyvadlu bude houpat přílišná závislost.Mohla by se vyvinout monokultura.
V případě Nikaraguy vláda říká, že její cíl pro její ekonomiku je velmi opačný – diverzifikace.
Pro bambusové rostliny existují také praktická rizika – jako jsou záplavy a poškození škůdci.
Zdaleka ne všechny zelené naděje se naplnily.
A pro investory jsou s producentskými zeměmi samozřejmě spojena politická rizika.
Místní výrobci však tvrdí, že o Nikaragui je příliš mnoho mylných představ – a trvají na tom, že přijali adekvátní opatření na ochranu zájmů investorů.
K tomu, aby trávy, které se nyní pěstují v Nikaragui – technicky je bambus členem rodiny trav – lze bezpečně označit jako dřevo 21. století – a klíčová prkna v udržitelnější budoucnosti pro lesnictví a lesní hospodářství, zbývá ještě dlouhá cesta. tedy pro svět.
Ale, alespoň prozatím, bambus rozhodně zažívá boom.
Čas odeslání: 22. září 2023